Sdružení knihoven ČR
Předseda:RNDr. Tomáš Řehák
Sídlo:Mariánské náměstí 98/1, 110 00 Praha 1
Tel./Fax.:+420 222 113 456/+420 734 684 729
IČ:70282170
DIČ:CZ70282170 - nejsme plátci DPH
Číslo účtu:2300910355/2010, Fio banka a.s.
   

Zpráva o činnosti Sdružení knihoven za rok 2004

Jaromír Kubíček

Již dvanáctý rok působí Sdružení knihoven ČR, aby přispívalo k rozv­oji českého knihovnictví v oblastech daných jejím statutem a zájmy. Zásadní problematika byla projednávána na jednáních Rady, která se uskutečnila 3. února 2004 v Brně, 20. dubna 2004 ve Zlíně, 9. června 2004 v Českých Budějovicích a 19. října 2004 v Ostravě a valná hromada se konala 30. listopadu v Památníku národního písemnictví v Praze.

Jednání Rady spočívala v přípravě jednotlivých aktivit, jak se je podařilo v průběhu roku realizovat a v přípravě koncepčních materiálů. Šlo zejména o přípravu nového pojetí programu Výzkumu a vědy, jak jej formulovalo a vyhlásilo Ministerstvo kultury, a o Koncepci rozvoje knihovnictví v České republice na léta 2004-2010, kterou jsem publikovali ve sborníku současnosti 2004.

Z jednotlivých aktivit:

Konference, semináře

Knihovny současnosti 2004

Konference vyšla ze skutečnosti vydání Koncepce rozvoje knihoven a první blok v plénu byl zaměřen na posouzení jednotlivých typů knihoven ve smyslu plnění úkolů stanovených pro ně v knihovním zákonu (10 příspěvků). Tři sekce sledovaly novou problematiku v možnostech internetu ve službách knihoven (26 příspěvků), při naplňování regionálních funkcí veřejných knihoven (9 příspěvků) a pozvali jsem do jedné sekce dvě představitelky amerického knihovnictví k problematice rešeršování v informačních zdrojích. Závěrečný blok v plénu byl věnován ekonomice a výzkumu (10 příspěvků).

Poprvé bylo využito internetu při organizaci semináře, když pozvánky, registrace i platby probíhaly pře internet. Ze zkušeností vyplývá, že změna formy neměla vliv na počet účastníků, který byl tradičně vysoký. Konference se účastnilo 604 zájemců, z nichž bylo 273 pracovníků knihoven a 31 ze spolupracujících firem. Rozborem bychom mohli uvést, že nejvíce knihoven bylo veřejných (60 městských knihoven se 75 účastníky), následují kolegyně a kolegové z vysokých škol (26 knihoven se 43 účastníky) a knihoven specializovaných (22 knihoven s 56 účastníky. Je pochopitelné, že své zastoupení měly všechny krajské knihovny i Národní knihovna (15 knihoven s 89 účastníky, z toho z Národní knihovny bylo 23 odborníků). Ze zahraničí přijelo na konferenci 10 účastníků.

Úspěch jednání závisí od stanovených témat a výběru příspěvků, proto již pro příští rok byl nejzajímavější blok o využití internetu rozdělen do dvou cyklů; snad dojde i k rovnoměrnému rozdělení zájmu.

Na konferenci bylo předáno 11 čestných medailí Z. V. Tobolky, z toho byly 3 za celoživotní práci v knihovnictví, 8 za významný přínos pro české knihovnictví.

Poznatky z organizace konference Knihovny současnosti prostřednictvím elektronických konferencí vedly k tomu, že webová stránka byla přesunuta ze serveru Jihočeské vědecké knihovny na server Moravské zemské knihovny.

V průběhu roku byly organizovány dva akviziční semináře, které se konaly v Praze a zúčastnily jsem se také semináře o informacích k životnímu prostředí, který pořádal Český ekologický ústav v Praze 15. 4. 2004. Zprávy o mezinárodním kolokviu bibliografů v Liptovském Mikuláši a konferenci starotiskařů jsou uvedeny ve zprávách o činnosti sekcí.

Knižní veletrhy

Svět knihy 2004

V dosavadní tradici byl uspořádán stánek SDRUK ve spolupráci s TÚK na veletrhu Svět knihy v květnu 2004 v Praze. Na jedné straně šlo o nejslabší účast zájemců o tento veletrh, na druhé straně si zaslouží ocenění autogramiáda s koktejlem, kterou zde uspořádalo NIPOS.

Svět knihy Brno 2004

Na tomto 2. ročníku veletrhu uspořádalo SDRUK setkání redakcí knihovnických časopisů, na kterém vstupní referáty připravili K. Cempírková a I. Brožek. Setkání lze hodnotit jako zdařilou akci, rovněž veletrh měl podstatně větší úspěch než jeho první ročník.

Zahraniční exkurze

Polské knihovny

Na výzvu, vydanou u příležitosti konference Knihovny současnosti 2003, se účastnilo 27 zájemců ze 13 knihoven. V programu 19.-21. 5. 2004 byly Knihovna Těšínska v Těšíně, Univerzitní knihovna ve Varšavě a Knihovna Slezska v Katovicích a také knižní veletrh ve Varšavě. Akci zajišťovala J. Shejbalová z MZK.

Slovenské knihovny

Pro ředitele krajských knihoven byla 31. 8. - 2. 9. 2004 zorganizována exkurze do Krajské knihovny Banské Bystrici a Univerzitní knihovny v Bratislavě, která dokončuje rekonstrukci; účast 13 zájemců.

Publikační činnost

Knihovny současnosti 2004 je sborníkem 41 referátů přednesených na stejnojmenné konferenci a je již desátým svazkem vydaným nejen pro její účastníky.

Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska 2003 je sborníkem olomoucké konference, přinesl 17 příspěvků.

Sdružení knihoven České republiky 2004 je ročenkou, v níž bylo uveřejněno 9 příspěvků z česko-slovenského bibliografického kolokvia a zprávy o činnosti.

Noviny České republiky 1919-1945 je rozsáhlým dvousvazkovým dílem koordinované národní retrospektivní bibliografie.

Hospodářská činnost

Po celou dobu působení SDRUK jsme prováděli zprostředkování nákupu knih pro knihovny ze zahraničí. Po vstupu do EU nabyly platnosti nové zákony o DPH a ty byly důvodem, abychom s touto činností přestali.

Nadále zajišťujeme pro knihovny nákup SW za výhodných podmínek podle Prováděcí smlouvy Microsoft Select pro vzdělávání, což probíhá prostřednictvím krajských centrál PVT.

SEKCE PRO BIBLIOGRAFII

Jiřina Bínová Kádnerová

Sekce pro bibliografii při SDRUK pracovala v roce 2004 osmým rokem ve své činnosti. Proti předcházejícímu roku počet členů opět stoupl, k 31. 12. 2004 bylo 18 členů, když novým členem se stala Knihovna Divadelního ústavu v Praze.

Činnost sekce byla bohatá, sešla se celkem 3x a bylo uspořádáno (v pořadí sedmé) Kolokvium českých, moravských a slovenských bibliografů. Setkání bibliografů (pravidelně se jednání účastní vždy především zástupci krajských knihoven) byla tři, stěžení téma všech zasedání a jednání bylo jediné - příprava a zpracování bibliografického soupisu novin a časopisů vydávaných na území ČR ve 20. století.

Poprvé se bibliografové sešli 3. února 2004 v Moravské zemské knihovně v Brně (14. zasedání). Doc. PhDr. Jaromír Kubíček, CSc., garant České retrospektivní bibliografie (CERBI), zrekapituloval bibliografické počiny sekce pro bibliografii a stručně okomentoval vydané tištěné bibliografické soupisy. Upozornil, že nejsložitější a časově nejnáročnější prací je soupis seriálů ČR vycházejících ve 20. století, a informoval o jeho stavu zpracování: moravské kraje jsou de facto zpracovány, nezpracovány zůstávají kraje v Čechách včetně Prahy. Vyzval přítomné zástupce knihoven a především ředitele k aktivní spolupráci. Přítomným bibliografům byla předvedena databáze PER (spravuje Moravská zemská knihovna v Brně) a byly projednány konkrétně možné způsoby spolupráce.

Pravidelné jarní zasedání se uskutečnilo v Praze 27. května 2004 (15. zasedání), hostitelskou knihovnou byla Městská knihovna v Praze. Hlavním tématem byla opět česká retrospektivní bibliografie. Účastníci porady obdrželi soupisy titulů časopisů k dalšímu zjišťování a zpřesňování údajů v regionálních institucích (knihovnách, muzeích a archivech) jednotlivých krajů.

Doc. Kubíček současně informoval o připravenosti dílu Noviny České republiky 1919-1945, který byl dán do tisku. Společně s částí Rejstříky vyjde s vročením 2004.

Další částí jednání byla příprava Slovensko-česko-moravského kolokvia, které v roce 2004 pořádala slovenská strana, tj. Slovenská národná knižnica v Martine a Slovenský bibliografický ústav. Rozhodnuto bylo o stěžejním tématu: literární vztahy a vazby česko-moravsko-slovenské. Příspěvky na tato témata připravuje Olomouc (dr. Nádvorníková), Hradec Králové. Příspěvek o časopisech připravuje doc. Kubíček. Všichni další účastníci byli vyzváni k aktivní účasti.

Pravidelným bodem jednání byla informace o přehledu činnosti sekce v roce 2003 a přehled tištěné bibliografické produkce v letech 2003 a 2004. Opakovaně se konstatovalo, že počty tištěných bibliografických soupisů se snižují.

Posledním zasedáním v roce bylo jednání 8. prosince 2004 (16. zasedání) v Národní knihovně v Praze (Centrální depozitář Hostivař) s jediným bodem jednání - koordinace zpracování soupisu časopisů let 1919-1945 (CERBI). Hlavním řečníkem při jednání byl doc. Kubíček. Představil všem již vydaný 1. díl rozsáhlého bibliografického soupisu "Noviny České republiky 1919-1945". 2. díl části Noviny bude vydán ještě do konce roku (oba s vročením 2004), oba díly budou distribuovány současně. Na zpracování se kromě krajských knihoven podílely různým dílem i některá muzea a archivy, které zaslaly soupisy svých fondů.

Hlavní bod jednání se soustředil k dokončení rukopisných podkladů pro díl Časopisy 1919-1945 a knihovny byly vyzvány k podstatně aktivnější spolupráci, aby bylo dosaženo toho, že oba dva díly části Časopisy 1919-1945 budou dokončeny a dány do tisku v roce 2005. V rozpravě jednotlivé knihovny informovaly o stavu zpracování ve svých krajích, spolupráci s muzei a archivy, vstřícnosti těchto institucí a zejména o stavu zpracování a přístupnosti jejich fondů. S odkazem, že s problematikou jednání 16. zasedání sekce pro bibliografii budou seznámeni ředitelé krajských knihoven na nejbližší své poradě a požádáni, aby nalezli pracovní kapacity svých bibliografů pro splnění tohoto úkolu, byl dohodnut nejzazší termín odevzdání podkladů 30. duben 2005.

V další části byla podána informace o Kolokviu v Liptovském Mikuláši a reprezentativní účasti sekce pro bibliografii. Součástí byla prohlídka Centrálního depozitáře NK (průvodcem byla dr. Vrbenská), zejména s částí časopisů. Cenný byl také příslib dr. Vrbenské o umožnění jednoduššího přístupu ke studovaným dokumentům (periodikům) v hlavní budově Národní knihovny bibliografům při zpracování podkladů pro tento soupis.

Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové předala účastníkům CD-ROM s databází "Noviny, časopisy, sborníky, ročenky a výroční zprávy vydávané na území Královéhradeckého kraje v letech 1800-1965" a Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje publikaci "Kalendárium osobností západních Čech na rok 2005".

Kolokvium českých, moravských a slovenských bibliografů (celková účast 31, z ČR 15) se konalo ve dnech 3.-5. října 2004 v Liptovském Mikuláši. Liptovský Mikuláš byl slovenskou stranou zvolen proto, že Knihovna Gašpara Féjerpataky Belopotockého - nejstarší veřejná knihovna na Slovensku - si připomínala 175. výročí svého trvání a mezinárodní kolokvium byl součástí oslav.

Do programu kolokvia patřilo také slavnostní znovuodhalení desky na budově knihovny. Význam setkání bibliografů byl podržen tím, že se jednání zúčastnili zástupci dalších kulturních zařízení města (Múzeum Janko Krála, Slovenské múzeum ochrany prírody a jeskyniarstva se sídlem v Liptovském Mikuláši), ale také zástupce evangelické církve a náměstek primátora města. Jednání zahájil primátor města MUDr. Alexander Slafkovský, po oba dva dny jednání předsedala a řídila ředitelka knihovny Mgr. Marcela Feriančeková. Jako pravidelně úvodní proslov patřil řediteli Slovenského bibliografického ústavu Národní slovenské knihovny v Martine PhDr. Miloši Kovačkovi, CSc. Zdůvodnil mj. místo konání letošního setkání a upozornil na významné mezníky česko bibliografické spolupráce. Česká a moravská strana přednesla 5 referátů, jejichž obsahem byly nejen osobnosti Liptova, ale širší česko-slovenské souvislosti.

Příspěvek o tomto kolokviu byl zveřejněn v Bulletinu Slovenskej asociácie knižníc (Feriančeková, Marcela, Trojjubileum mikulášské knižnice, roč. 12, č. 4, s. 6-9) a časopise Čtenář (Bínová Kádnerová, Jiřina, Bibliografové mezinárodně po sedmé..., roč. 56, č. 11, s. 397-399).

Zdařilé kolokvium bylo uzavřeno pozváním všech na 8. kolokvium v roce 2005 pořádané Sdružením knihoven České republiky a jeho Sekcí pro bibliografii v Čejkovicích u Hodonína.

SEKCE PRO REGIONÁLNÍ FUNKCE

Jaroslav Vyčichlo

Sekce SDRUK pracovala od poslední valné hromady (Mladá Boleslav 23. října 2003) relativně intenzivně, většinou však na jednom hlavním úkolu, na zabezpečení internetizace veřejných knihoven, se zvláštním zřetelem na knihovny zřizované samosprávou. Těsně spolupracovala s odborem knihovnictví NK ČR. Podílela se na metodickém návodu jak za pomoci dotací od státu a dotací z fondů Evropské unie zavést do knihoven a využít pro veřejné knihovnické a informační činnosti internet, případně s jeho pomocí se napojit na jiné veřejné datové sítě. Usilovala tak o naplnění ustanovení knihovního zákona v § 4, odst. 1, písm. d) cituji: "Veřejné knihovnické a informační služby spočívají v umožnění přístupu k vnějším informačním zdrojům, ke kterým má knihovna bezplatný přístup, pomocí telekomunikačního zařízení" a v § 24 odst. 2 cituji: "Knihovny, které nesplňují povinnost stanovenou v § 4 odst. 1 písm. d) mohou být zapsány do evidence knihoven podle § 5. Nesplní-li knihovna uvedenou povinnost nejpozději do 31. prosince 2006, ministerstvo její zápis v evidenci knihoven zruší."

Sekce se sešla v uplynulém roce třikrát a k jejím aktivitám můžeme připočíst i uspořádání všeobecně přístupné diskuse na jednání konference Knihovny současnosti 2004 v Seči, pak má za sebou celkem 4 akce.

První zasedání po valné hromadě, se konalo 18. listopadu 2003 a navázalo na předchozí jednání sekce. Setkání členů sekce se uskutečnilo v NK v Praze a proběhlo v těsné spolupráci s odborem knihovnictví NK ČR. Tématem byla příprava krajských projektů na internetizaci knihoven s využitím financí ze strukturálních fondů EU pod metodickým vedením poradenské firmy EUREDIS. Byl vyhodnocen dotazníkový průzkum jímž krajské knihovny zjišťovaly zájem jednotlivých knihoven v kraji o připojení k internetu a proběhly první konzultace na úrovni koordinátorů regionů soudržnosti. Další jednání probíhalo na úrovni ministerstev a poradenské firmy. Došlo také k užší spolupráci mezi MK a MI ČR, z níž později vzešla Koncepce PIK.

Předmětem jednání byla dále problematika výkonu RF v roce 2004 poté, kdy nebyla schválena novela zákona o rozpočtovém určení daní. Výkon RF tak musel být hrazen i nadále z rozpočtu MK ČR.

Krajské knihovny rozpracovaly koncepce krajských knihovnických systémů nebo alespoň koncepce výkonu regionálních funkcí v kraji. Jednání směřovalo k sjednocení obsahu koncepcí s tím, že by v krajích měly být zpracované koncepce schváleny radou nebo zastupitelstvem kraje. Zpracovány byly ve všech krajích, schváleny nikoli.

Další jednání sekce se uskutečnilo 28. ledna 2004 opět v NK ČR.

Proběhla informace o stavu připojování knihoven k internetu, o počtu již připojených knihoven a plánované spolupráci s MI ČR. Proběhla informace o Koncepci Intranetu veřejné správy (KIVS).

Poradenská firma EUREDIS informovala o svých představách tvorby projektů a bylo rozhodnuto o přípravě pracovního semináře v Havlíčkově Brodu v únoru. Fa EUREDIS je připravena na objednávku spolupracovat s krajskými knihovnami na přípravě projektů kraje při internetizaci knihoven.

Ing. Mazal, zástupce ministerstva pro místní rozvoj, jehož prostřednictvím budou programy EU implementovány, seznámil účastníky jednání se Společným regionálním operačním programem (SROP) a s jeho cíli. Upozornil na Opatření 2.2 Rozvoj informačních a komunikačních technologií v regionech pro které knihovny mohou psát projekty. Specifikoval finanční krytí projektu, žadatele o grant, principy při předkládání projektů, výběr a proplácení nákladů.

Byly hodnoceny žádosti o dotace na výkon RF ze strany MK ČR a byly poskytnuty veškeré informace ve věci Rozhodnutí o přidělení dotací.

Opakovaně byly prodiskutovány informace k statistice základních statistických jednotek v knihovnictví s pracovníky NIPOSu, informace k vzdělanostnímu průzkumu v knihovnách, zpracovávanému NK ČR, informace k semináři pro pověřené knihovny na Seči, ke krajským koncepcím, k semináři o komunitní problematice ve Zlíně, standardům VKIS a další.

Poslední jednání sekce SDRUK pro RF v roce 2004 se uskutečnilo v Jihočeské vědecké knihovně v Českých Budějovicích dne 9. 6.

Na jednání sekce byly zhodnoceny výsledky dosavadní spolupráce s NK ČR, MK ČR, MI ČR a firmou EUREDIS při přípravě internetizace knihoven z prostředků SROP EU - účast Šárky Milcové. Znovu byly shrnuty veškeré klady a zápory případné práce na projektu, který bude podán do některé z výzev k účasti v Programu SROP. Shrnuty byly způsoby kofinancování projektů - finanční účast předkladatele projektu, zúčastněných knihoven nebo jejich zřizovatelů a spoluúčast státu. Z jednání vyplynulo, že pokud bude nositelem projektu krajská knihovna, nelze projekt bez finanční účasti kraje podat, protože potřebnou částkou dosahující v krajském měřítku desítek milionů, není žádná z krajských knihoven schopna poskytnout, byť jako platbu zálohovou a návratnou. Velice náročné je také samotné podání projektu se všemi náležitostmi, které projekt vyžaduje.

Byl shrnut stav zájmu o internetizaci knihoven - tj. výsledky dotazníkového šetření, které bylo ve všech krajích provedeno. Podrobnosti uvádí následující tabulka:

Stávající stav internetizace knihoven - výsledek dotazníkového průzkumu

Krajská knihovna evidované knihovny vyplněné dotazníky zájem o SROP EU zájem o KI ISVS
KK Karlovy Vary 124 124 100 % 71 51 % 98 79 %
KK Vysočiny Havlíčkův Brod 594 357 60 % 320 54 % 320 54 %
KK Pardubice 422 177 41 % 124 70 % 110 62 %
MZK Brno 644 544 84 % 334 61 % 319 59 %
JVK v Českých Budějovicích 639 450 70 % 288 64 % 240 53 %
VK v Olomouci 500 460 92 % 255 55 % 256 56 %
MSVK v Ostravě 398 320 80 % 106 33 % 81 25 %
SVK v Hradci Králové 412 351 85 % 232 66 % 232 66 %
SVK v Kladně 780 466 58 % 308 66 % 261 56 %
KVK v Liberci 235 173 74 % 126 73 % 113 65 %
SVK v Ústí n. Labem 304 270 89 % 119 44 % 113 42 %
KK Františka Bartoše Zlín 396 286 72 % 217 76 % 200 70 %
Městská knihovna v Praze 139 129 93 % 93 72 % 79 61 %
SVK Plzeňského kraje 486 441 91 % 263 60 % 248 56 %
Celkem 6 073 4 548 75 % 2 856 63 % 2 670 59 %

Dále byl ověřen zájem jednotlivých krajských knihoven o podání projektu. Ten bylo v okamžiku jednání sekce možno shrnout asi takto. Projekt nebudou podporovat kraje: Jihočeský, Zlínský, Moravskoslezský, kraje Karlovarský a Středočeský nepovažují projekt za svoji prioritu. Podpora projektu byla vyjádřena v kraji Jihomoravském, Plzeňském, Královéhradeckém a Vysočina, kraj Praha podá projekt do první výzvy spolu s hlavním městem Prahou, v jednání je podání projektu v kraji Severočeském, Libereckém, Pardubickém, Olomoucký kraj hodlá internet do knihoven zavést prostřednictvím komunikační infrastruktury veřejné správy (KI ISVS jinak též "Intranetu veřejné správy") za pomoci MI. Další rozdíly se projevily v názoru na to, kdo by měl být nositelem projektu - v některých krajích jím má být krajský úřad, jinde krajská knihovna. V Plzeňském kraji je projekt připravovaný krajem ve stádiu Studie proveditelnosti, která byla právě oponována. Připravuje se projektová dokumentace (bude mít mnohé náležitosti Studie), která by měla být podána do 2. výzvy v lednu 2005. Protože jde o pilotní projekt, bylo nutné volit menší počet knihoven do nichž bude zaveden internet. Zvoleny jsou obce, které projevily zájem a jejichž počet obyvatel je vyšší než 200. Na základě projektu má být zaveden internet do 44 knihoven (uhrazena konektivita i hardware a software) do 150 knihoven má být z projektu pořízen hardware a software a konektivita uhrazena z programu PIK. Internet by tak měl být do knihoven přiveden v těsné návaznosti dvou projektů podaných do Programů SROP a PIK. Internet by tak měl by být zaveden do 194 knihoven z 263, které projevily zájem o jeho instalaci. To lze považovat za dobrý výsledek.

Při realizaci projektů se v práci knihoven objevily značně rozdílné postoje krajských knihoven dané zejména postoji jejich zřizovatelů, nejčastěji stanoviskem k financování poměrné části projektu (SROP nevýše 75 %, ostatní účastníci nejméně 25 %), dále pak náročností projektu samého. (Bez účasti poradenské firmy lze projekt realizovat jen těžko.) Vnějších vlivů, které ovlivnily postoj krajských knihoven k programu SROP je však více.

Poslední akcí, kterou pořádala Sekce SDRUK pro RF byl seminář Regionální funkce veřejných knihoven na konferenci Knihovny současnosti 2004 v Seči. Uspořádán byl ve středu 15. září 2004. Zaznělo v něm 12 příspěvků, z nichž jen 9 bylo publikováno ve sborníku. Přesto lze říct, že některé z příspěvků byly svým způsobem objevné. Lze to s určitou nadsázkou říci o příspěvku Dagmar Čerňové z Plzně na téma Knihovny jako informační centra obcí. Tento příspěvek vznikl jako reakce SVK PK na úvahy o funkci knihovny v obci v souvislosti s přípravou projektu do SROP, příspěvek Kateřiny Hubertové otištěný ve sborníku pod názvem Někde ano a někde ne...? a některé další. Obecně však lze říci, že na téma RF odeznělo méně příspěvků, než by bylo možné očekávat.

Sekce SDRUK se od jednání v Seči, respektive od schůze v Českých Budějovicích, nesešla. Může to být způsobeno tím, že se v některých krajích práce soustředily na přípravu projektů k internetizaci knihoven, i tím, že regionální funkce (služby) se v jednotlivých krajích rozběhly rutinním způsobem a setkání nejsou tolik zapotřebí. Lze předpokládat, že se sekce bude scházet tak jako ostatní sekce SDRUK přibližně dvakrát ročně. Příští jednání Sekce SDRUK pro RF se připravuje na leden 2005, kdy budou známy výsledky financování RF po jejich převodu do rozpočtu krajů.

SEKCE PRO HISTORICKÉ FONDY

Hana Študentová

Sekce pro historické fondy SDRUK uspořádala 13. ročník odborné konference Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska s názvem Lidé okolo knih (autor - tvůrce - recipient). Akci pořádanou ve dnech 23.-24. listopadu 2004 s organizačním zajištěním Vědecké knihovny v Olomouci (VKOL) navštívilo 70 účastníků z knihoven, muzeí, archivů a univerzit.

Téma zaměřené na zájem o člověka a pozemský svět, postavení umělce jako individuální tvůrčí osobnosti se setkalo s velkou odezvou, jak dokladuje 31 přihlášených příspěvků a také vysoký počet účastníků konference. Příspěvky se soustřeďovaly na člověka jako subjekt i objekt knižní kultury - středem zájmu byli autoři, spisovatelé, písaři, tiskaři, nakladatelé, ale i mecenáši, sběratelé a majitelé významných knižních sbírek.

Celkem zaznělo 29 příspěvků, které můžeme rozdělit do čtyř skupin. První skupina referátů se týkala způsobů využití, prezentace a ochrany historických fondů. Druhá skupina příspěvků se věnovala jednotlivým knihovním fondům, buď v podání celkového přehledu nebo zaměřené podle nějakého speciálního hlediska. Třetí skupina prezentací se týkala typů dokumentů, jednotlivých fondů a především osobností. Čtvrtá skupina referujících se věnovala využití informačně komunikačních technologií pro práci s historickými fondy. Program druhého dne konference pořádané opět v prostorách Muzea umění v Olomouci doplnila prezentace on-line knihopisu Clavius v učebně VKOL.

Olomoucká konference během 13 let vytvořila pěknou tradici setkávání historiků, knihovníků, restaurátorů a dalších specialistů zabývajících se historickými fondy.

Většina přednesených referátů je zveřejněna na webových stránkách http://www.vkol.cz. Organizátoři konference vydávají sborník přednesených příspěvků, který najdete v nabídce SDRUK s vročením 2005.

­­

Knihovny současnosti 2019
Copyright © 2019 Sdružení knihoven ČR Tvorba www stránek Winternet