Sdružení knihoven ČR
Předseda:RNDr. Tomáš Řehák
Sídlo:Mariánské náměstí 98/1, 110 00 Praha 1
Tel./Fax.:+420 222 113 456/+420 734 684 729
IČ:70282170
DIČ:CZ70282170 - nejsme plátci DPH
Číslo účtu:2300910355/2010, Fio banka a.s.
   

Zápis z jednání - Havlíčkův Brod, 1. - 2. 11. 2005

Zápis z jednání sekce IT SDRUK

­ Havlíčkův Brod, 1. - 2. 11. 2005

Přivítání Tomáš Gec (Krajská knihov­na Vysočiny Havlíčkův Brod)

Úvodní slovo Tomáš Řehák (Městská knihovna v Praze)

  • Seznámení s programem

  • Sekce byla deklarovaná jako otevřená

  • Na příštích jednáních je nutné počítat s vložným

Byla představena rámcová koncepce trvalého uchování knihovních sbírek tradičních a elektronických dokumentů v knihovnách ČR

Bohdana Stoklasová: Koncepce trvalého uchovávání knihovních sbírek

Proběhla prezentace:

  • Odpovědnost za uchování knihovních sbírek

  • Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2004-2005

    • Charakter koncepce

    • Obsah

    • Tabulky

    • Harmonogram

  • Východiska pro oblast digitálních dokumentů

    • Česká digitální knihovna (rozbor základního modelu)

Dotazy:
  • Jaké jsou další rámce realizovatelnosti

    • Jednotná struktura pro každou oblast

  • Co se týká legislativní otázky

  • Dělení dokumentů na veřejně přístupné a neveřejné

  • Problematika autorských práv

  • Možná varianta kolektivní správy autorských práv pro zjednodušení zpřístupnění dokumentů

  • Je možné budovat vlastní uložiště kromě centrálního uložiště

  • Záleží na jednotlivých subjektech

  • Jaký je stav s centrálním uložištěm (realizace)

  • Předběžný termín realizace pilotního projektu je plánován na červenec 2006

  • Bude umět prezentační vrstva pracovat se vzdáleným uložištěm

    • Předpokládá se, že ano; je to otázka finančních zdrojů

    • Jak bude řešena bezpečnost dat

  • Osvětlí plánovaná analýza

  • Budou dvě lokality od sebe vzdálené, kde budou data replikované

  • Kvalita dodavatele

  • Jaká je nyní cesta ke kompatibilitě v rámci formátů

    • V Krameriu proběhla analýza na MARC, konvertor z DTD Krameria se nejeví jako problém

    • Nyní je to otázka času

  • Jaká role bude v koncepci pro vydavatele a jednotlivé účastníky

  • Vydavatelé budou zmíněni spíše v legislativě

  • Jednotliví účastníci mohou spadat do regionální úrovně, ovšem je nutné pracovat se stejnými standardy s ohledem na možnost spolupráce, propojování atd.

  • Budou jednotliví účastníci komunikovat přímo s Národní knihovnou, nebo bude možné zbudovat jednotlivé regionální (oborové, institucionální) repozitáře

  • Bude to možné a z praktických a finančních důvodů patrně žádoucí

  • Zbudování souborného katalogu, nutné zamezit duplicitním investicím do vlastní digitalizace stejných zdrojů

    • Spíše vhodné použít existující prostředky než budovat nový aparát

    • Jedná se velké množství objektů

    • Povinnost kontrolovat duplicitu v Souborném katalogu ČR

      • Donucovacím prostředkem by se mohly stát finanční zdroje ve smyslu příspěvku

      • Kdo tuto povinnost stanoví a kdo ji vykoná

    • Koordinace i s institucemi neknihovního typu

    • Vhodné prezentovat činnost jednotlivých objektů na webu.

  • Jaké jsou nyní možnosti ve formátech

    • Metadat. schémat je celá řada, ale není zatím možné říci, které je to nejlepší

  • Je nějaká představa peněz na digitalizaci

    • Odhadem 30.000.000 Kč ročně na všechny linie (klasické dokumenty, digitalizované historické i novodobé dokumenty a publikované digitální zdroje + částka na vybudování a provoz centrálního úložiště). Částka je kvalifikovaným odhadem a bude upřesněna do konce roku 2005

    • Je nutné hledat finance i mimo resort MK

  • Je možné získat peníze na digitalizaci z Evropské unie

  • Nikoliv, z fondů Evropské unie není možné získat, což je stanovisko Evropské komise

Po představení koncepce byl program rozdělen do 5 okruhů

  1. Problematika standardů metadat

Martin Vojnar: Stručný úvod do METS

Proběhla prezentace:

  • Mnoho digitalizovaných a digitálních objektů doplněných různě provázanou množinou metadat

  • Vícenásobná struktura

  • METS - základní informace

  • Proč METS

  • Poskytování služeb

  • Zpracovávají složitější části reality

  • Dlouhodobá ochrana

  • METS - popis základních částí (kontejnerů)

  • Praktické dopady

  • Současný stav

  • Z amerického standardu se stává celosvětový standard

Dotazy:

  • Lze namapovat DTD používané v Krameriovi do struktury METS.

  • Ano, za předpokladu oddělení příslušných částí DTD Krameria a jejich převedení do odpovídajících častí struktury METS(popisná/technická/strukturální) s tím, že by to mělo být publikováno jako METS profil

Debata:

  • V NKP se používá již druhá generace standardů (problematika již implementovaných standardů v aplikacích)

  • Jsou dva vhodné standardy a to nástroje kolem Krameria nebo METS

    • Vhodná volba je otázka finanční, výhledově finanční, politická,…

  • Kramerius je méně technicky problematické řešení nežli celosvětové systémy

  • Neni vhodné zvolit kompatibilní DTD výměnný formát, ale vlastní formát jednotlivých institucí by měl být na uvážení jednotlivých institucí

  • Jaké jsou možnosti popisných metadat pro METS: DC, MARCXML, TEI, EAD aj.

  • Zřejmě základní otázkou z pohledu uživatelského je materiální stránka věci

  • V žádném případě není vhodné pracovat s digitalizovaným dokumentem v adresářové struktuře

  • Jaká je zásadní výhoda METSu

  • Jedná se o strukturu pro výměnný formát nezávislou na aplikační vrstvě

    • Propojuje vše kolem digitálního objektu do jednoho balíku

  • Popis standardizované digitalizace je možné získat na stránkách http://digit.lib.cas.cz

  • Problematika digitalizace jednoho svazku cca 300 stran.

    • Digitalizační centrum nabízí momentálně neskenování přibližně za 600 Kč a vlastní výroba metadat přibližně 1200 Kč

    • Možnosti automatizace popisu s pomocí OCR

  • Národní knihovna se zapojuje do Evropské digitální knihovny (je nutné se přizpůsobit)

  1. SW na provoz digitální knihovny

  • Software pro provoz digitální knihovny

    • Tvorba metadat

      • Sírius (Elsys)

        • Vhodný pro rutinní zpracování digitalizovaných dokumentů

        • Všechny operace se provádí v jednotném prostředí, nesnižuje se kvalita neustálým ukládání dokumentu při přenosu na další nástroje

        • Je to modulární systém, který je možné optimalizovat pro vlastní subjekt

        • Komerční systém

  • Prezentace

  • Kramerius (Národní knihovna a Akademie věd ČR)

  • Open source systém pro zpřístupnění digitalizovaných dokumentů

  • Vznikl primárně na periodika, úprava pro knihy je reakce na povodně s nutností zachovat digitální exempláře poškozených knih

  • Je to otevřený systém

  • Externí modul Corel X-Metal (komerční záležitost)

  • Vhodné pro uchovávání, zpřístupňování nebo výměnu digitálních dokumentů

  • Podporuje protokol OAI-PMH v2.0

  • Do budoucna možné použít distribuovaný diskový prostor

  • DigiTool (Ex Libris)

  • Systém na mezinárodních standardech

  • Schopnost pracovat s širokou škálou dokumentů

  • Systém pro datový repozitář, import, popis, archivaci a zpřístupnění včetně ochrany autorských práv.

  • Cena se pohybuje v řádech milionů

  • Další možnosti

    • Open source řešení náročné na pracovníky (instalace) např. Fedora, DSpace, GreenStone

  • Kramerius zřejmě z koncepčního hlediska zcela nevyhovuje potřebám České digitální knihovny

  • Nelze mu toto vytýkat jako nedostatek, systém byl koncipován a navržen především jako nástroj pro zpřístupnění digitálních objektů, funkce editování byly přidány dodatečně nad rámec původního zadání a jako komplexní řešení pro repozitář nebyl tento systém koncipován

  • Nelze srovnávat systémy Kramerius, Fedora a DigiTool, každé řešení je principiálně jiné

  • Fedora je otevřený systém, který vyžaduje silný tým programátorů pro dopracování. Pokud NK takovým týmem nedisponuje, měla by uvažovat o hotovém komerčním řešení.

  • Možnost sestavit testovací team na testování České digitální knihovny

  • Budou nějaká katalogizační doporučení

    • Jsou dostupná v zárodku na stránkách Digitalizačního centra Akademie věd ČR http://digit.lib.cas.cz/index.php?cat=pokyny

    • DTD v Krameriovi pro periodika i monografie je snadno převoditelné do formátu MARC21 (základ konverze byl demonstrován), při zápisu bibliografických údajů je třeba se řídit platnými katalogizačními pravidly

    • Metadata pro oblast preservation je třeba analyzovat a postupně doplnit na základě mezinárodních standardů (prozatím nejvhodnějším kandidátem PREMIS, ale nutno monitorovat vývoj a jeho praktické aplikace a zkušenosti s ním

    • Je vhodnější používat jemnější popis a do hrubšího ho konvertovat

  1. technické parametry digitalizace

Adolf Knoll: Doporučení pro pořizování datových souborů při digitalizaci analogových originálů

  • Doporučení viz. dokument "Doporučení pro pořizování datových souborů při digitalizaci analogových originálů"

Debata:

  • Jaké jsou formáty pro záchranu

    • Z tohoto jsou obrázky vyloučeny

    • Při záchraně se dokumenty nejprve mikrofilmují a následně skenují a čím je větší dokument tím je menší rozlišení DPI

    • Kvalita mikrofilmu je zatím dostatečná

    • Mikrofilm je vhodný pro dlouhodobé skladování a není závislý na technologiích

  • Je potřeba vytvářet mikrofilmy

    • V tomto okamžiku ve vztahu k zastarávání el. nosičů to nutné je

    • Je problematické ochránit mikrofilm před fyzickým poškozením oproti digitálním záznamům

    • Je možné z digitálních dokumentů udělat kopie bez ztráty kvality, kdežto z mikrofilmu toto možné není. Při další kopii tato kopie ztrácí na kvalitě

  • Jaké je vhodné rozlišení pro OCR

    • Nyní je vhodné čím je text drobnější, je lepší vyšší počet DPI . Vhodné je používat 600 DPI lze použít i 300 DPI.

    • Rozlišení není jediný parametr pro OCR

      • Jazykové mutace

  • Zobrazení obrázků v Djvu

    • Plusem je rychlost zobrazování

    • Mínusem je nutnost doinstalování podpory

    • Řešením by bylo nabídnout i jiné formáty např. Jpeg, Png,..

      • S touto úpravou se v Krameriu počítá

  • Dalším řešením je generovat uživatelům například PDF

  • Možnost vložit do Krameria PDF dokumenty

    • Principiálně to možné je, ale momentálně je to v řešení

  • Je možné z autorského zákona uložit fyzicky soubory na centrální uložiště, ale zobrazovat je z lokálního Krameria v případě, že mohu tyto data zobrazovat pouze z lokálního uložiště.

    • Právně

      • Ten kdo platil digitalizaci, má 10 let práva na digitální dokument

      • Záleží na novém autorském zákonu

2.11.2005

  1. Způsoby dlouhodobé archivace digitálních objektů

Úvod:

  • Současný stav:

    • Jak plánujete uchovávat digitální objekty

      • Národní knihovna

  • Pásková robotická knihovna.

  • V robotu dvě identické pásky a jedna páska v trezoru. Nyní tato technologie není již podporována.

    • Vhodný přechod na centrální uložiště dat rozdělené do dvou míst.

  • Digitalizační centrum Akademie věd ČR

    • Záloha je na pásky

    • Nyní kapacita 1,5 TB

    • V budoucnu přechod na diskové pole

    • Kontrola pásek se neprovádí

    • Dokud nejsou data zazálohovaná, jsou na dvou discích

  • Karlova univerzita

    • Zálohuje na pásky

    • Některé dokumenty na CD-ROMech

  • Plán:

    • Distribuovaný diskový prostor (out sourcing)

Debata:

  • Zkoušel někdo na archivaci přepisovatelné CD nebo DVD nosiče

    • Není vůle od výrobců

    • Je možné vypálit data na 2 DVD nosiče od různých výrobců a jednou za 3 roky přepálit

    • Archivovatelné CD nebo DVD nosiče se rozšíří při tlaku běžných fotoamatérů

  • Jak uchovávat i nestandardizované formáty

    • Proto je nutné mít v metadatech informace nejen o formátu, ale i nástrojích pro práci s formátem

    • Nelze mít vše popsané, pro všechny soubory, které se archivují, je nutné vybírat to důležité

  • Existuje doporučení jak psát web, aby byl dobře archivovatelný

    • Zatím zřejmě nikoliv, ale je možná jistá podobnost s předpisem pro psaní webu pro nevidomé (BFW) uživatele

    • Další možností archivace je možné použít "OAI-PMH BFV" protokol

  • Je ve světě možné dostat výtisky v elektronické podobě a ušetřit náklady na digitalizaci

    • Ve světě to není jednoznačné, někde toto je možné je, jinde nikoliv

    • Problematika standardizace elektronického povinného výtisku

  • Uvažoval někdo o sdružování serverů více organizací pro zvýšení výkonu

    • Je zde problematika technického řešení

    • Volný výpočetní výkon je možné použít například na převody grafických formátů

  • Bylo by možné použít Premis k archivaci

Na závěr proběhla prezentace k jednoznačným identifikátorům

Martin Vojnar: Jednoznačné identifikátory

  • Potřeba identifikace

    • Na úrovni popisných metadat nelze použít identifikátory pro tištěné podoby dokumentu, je nutné použít registrovaný identifikátor (URN, PURL, doi, handle)

      • Pro sbírky národního významu - identifikátor na mezinárodní úrovni

      • Pro sbírky lokálního významu - identifikátor na národní úrovni

  • Lze přidělovat SIGLU ovšem pouze pro knihovny

  • Při kontrole nepoužívat kontrolu číslic, ale spíše kontrolních součtů

  • Využití identifikace

    • Digitální knihovna musí zajistit mechanismus linkování (tj. na základě poskytnutých metadat být schopna přímého linkování k objektu)

    • Identifikátory musí být nejlépe na vždy, nesmí se při jakékoliv migraci změnit

  • Lze doporučit kompatibilitu s OpenURL

  • Příkladem může být úzká spolupráce německy mluvících zemí (D-A-CH)

    • Každá národní knihovna přiděluje jedinečná čísla ve svém jemném prostoru v rámci NBN

  • Pro www prohlížeče jsou k dispozici plug-iny

  • Bylo by možné převzít systém z WebArchivů

Diskuse

  • Možná cesta podle www.ikaros.cz , kde je na začátek článku přidán identifikátor v rámci metadat DC

  • Jak by se v Krameriu identifikovalo, respektive co

    • Dvě cesty, identifikovat pouze titul nebo až nejmenší část celku

  • Bylo by možné Kramerius implementovat do JIB díky protokolu OAI-PMH

    • Po nákupu technologie je to možné

  • Je nutné, aby identifikační aktivita byla vedena od shora, nikoliv od zdola.

Výběr fondů vhodných pro digitalizaci

  • NKP

    • Nejvážnější problém jsou noviny

    • Existuje národní program, ve kterém je možné se hlásit o dotace na digitalizaci

  • MKP

    • 5 let systematicky tipují dokumenty

  • Ohrožený fond je široký

  • Akademie věd

  • Významné tituly časopisů vydaných Akademií věd

  • Tituly, které jsou užitečné pro vědce (to, co nezastarává)

  • Později časopisy, které jsou zajímavé i z historického hlediska

  • Digitalizace vzácných tisků se nyní spouští (řeší se problematika, kam s tím)

  • UK

    • Digitalizace periodik a sbírky fotografií

    • Připravuje se digitalizace 3D objektů

    • Podrobněji viz. příloha.

Diskuse:

  • Jakým způsobem vznikne dohoda o tom, kdo co bude digitalizovat

  • NKP se pokouší o určitou koordinaci, ale zatím to není nijak závazné a rozšířené

  • Vhodné by bylo zobrazit veřejně, co kdo digitalizuje

  • V tuto chvíli existuje registr periodik na stránkách Národní knihovny

  • Řešením by bylo u knih souborný katalog, využití souborného katalogu CASLIN

  • Jakým způsobem se bude rozlišovat vlastní kvalita digitalizace

    • Bylo by možné vytvořit stupnici kvality digitalizace

      • V tuto chvíli to řeší nastavení VISKu v podmínkách

      • V krajním případě by mělo být možné kritéria snížit

      • Výsledkem by měla být národní databáze, která by obsahovala i příznak toho, v jaké kvalitě to je digitalizováno

      • NKP je schopná dodat nástroj, ale zřejmě není schopná to spravovat

      • Vyskytuje se otázka, jak spravovat již digitalizovaný fond

      • Vhodné by bylo na web SDRUKu umístit na začátku roku plány knihoven na digitalizaci

  • V okamžiku, kdy je již dokument digitalizován jinou institucí, je možné získat kopii

    • Záleží na domluvě s danou institucí

    • Nabízí se možnost založit konsorcium, do kterého by subjekty vlastní dokumenty vložily a bylo by řečeno, že je to všech členů.

Závěr:

  • Koncepce české digitální knihovny bude dána v rámci konference SDRUK IT k připomínkování

  • Doporučení p. Mgr. Knolla Technické parametry digitalizace bude doplněna o optimální parametry OCR a zveřejněna na webu.

  • Systém Kramerius se bude dále vyvíjet v závislosti na finančních možnostech (v rámci vývoje je možné uvažovat o otestování distribuovaného sdílení dat)

  • U DTD použitých v systémech Manuscriptorium a Kramerius Národní knihovna garantuje možnost migrace (za předpokladu striktního dodržování těchto DTD, nikoli jejich modifikací) při přechodu na jiný formát

­
Knihovny současnosti 2019
Copyright © 2019 Sdružení knihoven ČR Tvorba www stránek Winternet